|
|
Invaze na Grenadu - Reaganův pokus o prosazení demokracie?
Hřivna, Václav ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá americkou zahraniční politikou po nástupu Ronalda Reagana do funkce prezidenta. Konkrétně zkoumá, zda invaze USA na Grenadu, ke které došlo v říjnu roku 1983, vyplývala z předem stanovených zahraničněpolitických cílů. Cílem práce je najít a vysvětlit příčiny, proč se USA v čele s Ronaldem Reaganem rozhodly k invazi na Grenadu. Kromě obecné koncepce Reaganovy zahraniční politiky, která je důležitá k pochopení průběhu událostí, je přímo analyzována politika USA vůči Latinské Americe. Práce dále nastiňuje vztahy mezi USA a Grenadou, a to od roku 1979, kdy na Grenadě došlo k levicovému převratu, až do samotné invaze. Současně je zkoumána i vnitropolitická situace Grenady, která sehrála velmi důležitou roli v celém kontextu americké invaze. Ta totiž přišla právě v důsledku chaosu, který vnitrostranické spory a boj o politickou moc na Grenadě vyvolal. Práce se také zabývá důsledky americké akce, a to především otázkou debat o legitimitě operace, které probíhaly v různých sférách jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.
|
|
|
Democratic Party's Foreign Policy Voting: A Network Analysis
Mulica, David Robert ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato práce analyzuje hlasování členů Demokratické strany v 117. kongresu. Konkrétně zkoumá hlasování týkajících se zahraniční politiky USA, tedy zejména hlasování o alokaci finančních prostředků pro dva nejsilnější zahraničně politické resorty exekutivní vlády - Ministerstvo zahraničí (Department of State) a Ministerstvo obrany (Department of Defense), hlasování o rezolucích a dalších legislativních úkonech, ve kterých má kongres pravomoc v zahraniční politice USA. Tato studie se zejména zajímá o volební chování členů tzv. "Congressional Progressive Caucus - CPC", jedno z ideologických uskupení v americkém kongresu, které zejména v posledních letech nabývá na politické síle. Cílem studie je ukázat, zda je "Progressive Caucus" politickou silou, která již vykazuje tendence odlišného hlasování od zbytku demokratické strany, případně kteří konkrétní členové kongresu jsou potenciálně v pozicích mediátorů mezi "CPC" a zbytkem strany v otázkách zahraniční politiky. Studie využívá teorii sociálních sítí jako výzkumnou metodologii pro zpracování a projekci dat o hlasování jednotlivých členů kongresu.
|
|
|
Vliv války v Koreji na zahraniční politiku USA vůči válkám v Indočíně a ve Vietnamu
Špes, Jakub ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato práce zkoumá vliv korejské války na zahraniční politiku Spojených států vůči válkám v Indočíně a Vietnamu v období studené války. Korejská válka, která se odehrála v letech 1950 až 1953, měla dalekosáhlé a nesmazatelné důsledky pro zahraniční politiku USA, zejména vůči jihovýchodní Asii, a zkušenosti a erudice získané v korejské válce ovlivnily přístup Spojených států k válkám v Indočíně a Vietnamu v letech 1954 až 1975. K práci jsem využil odbornou literaturu a analýzu oficiálních dokumentů amerického ministerstva zahraničí vydávaných kompilačně pod názvem Foreign Relations of the United States. Práce je rozdělena na tři hlavní části: v první části popisuji termíny spojené s celkovou americkou zahraniční politikou druhé poloviny dvacátého století, v druhé ve stručnosti shrnuji válku v Koreji a ve třetí se věnuji Indočíně, Vietnamu a lekcím z Koreji. V závěru práce vynáší verdikt, že korejská válka měla zásadní dopad na zahraniční politiku USA vůči válkám v Indočíně a Vietnamu.
|
|
|
Post-conflict reconstruction in Afghanistan from the perspective of Regional Security Complex Theory
Zahálková, Iva ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat povahu překážek regionálnímu přístupu k Afghánistánu, a to prostřednictvím teorie Regionálních bezpečnostních komplexů. Zaměřím se na studium bezpečnostních dynamik uvnitř a mezi třemi bezpečnostními komplexy obklopujících Afghánistán, aby bylo patrné, jak tyto dynamiky ovlivňují jejich interakce s Afghánistánem. Výhledu na regionální spolupráci v Afghanistánu brání bezpečnostní dynamiky uvnitř těchto komplexů, kde jsou převážně tradiční politicko- vojenské hrozby vnímány státy komplexu jako více ohrožující než převážně transnacionální hrozby vycházející z nestabilního Afghánistánu. Obzvláště Indicko-Pákistánká rivalita a do menší míry Saudskoarabsko-Íránská rivalita představují hlavní překážky kooperace, neboť je tato rivalita reflektována i v jejich působení v Afghánistánu. Na druhé straně, slabé státy Střední Asie jsou spojeny s Afghánskými bezpečnostními dynamikami především prostřednictvím transnacionálních hrozeb a etnické příbuznosti, ale jsou obecně příliš slabé, aby mohly rozšířit tyto bezpečnostní dynamiky mimo jejich vlastní komplex. Práce se také pokouší analyzovat možnost externí transformace Afghánistánu ve smyslu jeho inkluze do komplexu Jižní Asie. Tato domněnka může také sloužit pro budoucí hlubší analýzu, především v měnícím se kontextu stahujících se...
|
|
|
Trump's New America: Identity, Discourse and Foreign Policy
Delmastro, Matthew ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Tesař, Jakub (oponent)
Tato studie se zaměřuje na budování americké identity v průběhu času v souvislosti se zahraniční politikou USA. Vychází z poznatků poststrukturalismu a variant teorie diskurzu. Studie konkrétně popisuje historický vývoj reprezentací identity v diskurzu zahraniční politiky USA od roku 2008 do roku 2020, aby prokázala, jak pokračující budování identity umožnilo narušující zahraniční politiku Donalda Trumpa. Hodně z výzkumu identity v IR se zaměřuje na vztahy mezi sebou a jinými a potvrzuje afirmativní reprezentace identity. Současná studie vyplňuje tuto mezeru ve výzkumu zkoumáním procesů kladného propojení při konstrukci identity. Hlavní výsledky studie zjistily, že reprezentace identity Trumpovy administrativy se radikálně lišily od reprezentací Obamovy administrativy. Posledně jmenovaný formuloval Ameriku převážně jako vůdce ve světě, zatímco bývalý rekonstruoval americkou identitu jako jednu z obětí. Dvě reprezentace americké identity však zůstaly konstantní: Amerika jako inspirace pro ostatní a Amerika jako síla dobra ve světě.
|
|
|
Proměna zahraniční politiky USA v letech 1945-1948: perspektiva neoklasického realismu
Bernard, Josef ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou americké zahraniční politiky v letech 1945-1948. Spojené státy se v období po konci druhé světové války nevracejí ke zdrženlivé zahraniční politice charakteristické pro takřka celou jejich historii, a naopak zůstávají aktivním hráčem ve světové politice. Nově definují své klíčové zahraničně-politické zájmy a ve snaze je ochránit i naplňovat zůstávají zaangažované takřka po celém světě. Když se navzdory počátečním nadějím amerického vedení rozpadne americko-sovětská spolupráce a vyostřené vztahy obou zemí začnou přerůstat ve studenoválečnou konfrontaci, Spojené státy své globální angažmá jen zintenzivňují. Tato práce zkoumá právě nejdůležitější aspekty tohoto přelomového vývoje americké zahraniční politiky v období od konce druhé světové války až do předvečera první berlínské krize, při čemž využívá analytického modelu neoklasického realismu. Práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola popisuje teoretické ukotvení práce a především rozebírá detaily perspektivy neoklasického realismu. Druhá kapitola poskytuje statický obraz poválečného mezinárodního systému, jeho základních parametrů i Spojených států jakožto hlavního sledovaného aktéra. Zbylé dvě kapitoly pak již mapují samotné klíčové aspekty vývoje americké zahraniční politiky ve vybraném období....
|
|
|
Rooseveltův muž v Trumanově době: Henry A. Wallace a jeho postoje k zahraniční politice Spojených států amerických ve 40. a 50. letech 20. století
Rýgrová, Pavla ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Janoušek, Petr (oponent)
Práce se zabývá roztržkou Henryho A. Wallace s Trumanovou administrativou ve 40. letech 20. století a jejími příčinami, tj. především názorovým rozkolem Wallace s Demokratickou stranou v oblasti americko-sovětských vztahů. Nesouhlas bývalého Rooseveltova viceprezidenta s oficiální linií americké zahraniční politiky vedl až k jeho kandidatuře na post prezidenta roku 1948 a ke vzniku protestní Progresivní strany, jež měla tuto kandidaturu zaštítit. Cílem práce bylo zjistit, nakolik tyto události formovala počínající studená válka, a naopak, jakou úlohu v konfliktu měli Wallace a jeho následovníci. V práci jsem analyzovala názorové proměny Henryho Wallace ve vztahu k Sovětskému svazu, determinanty jeho pohledu a přímé příčiny jeho odchodu z Demokratické strany. Věnovala jsem se okolnostem vzniku a struktuře Progresivní strany a roli, kterou v ní měli komunisté. Ústředním tématem je prezidentská kampaň roku 1948 a analýza důvodů Wallaceovy porážky; jedna z kapitol se zabývá i reflexí této kampaně ve formujícím se východním bloku včetně jejího propagandistického využití v komunistickém tisku. Zahrnut je také další vývoj Progresivní strany a důvody pro Wallaceův ochod z jejích struktur. Jako podklad pro sepsání práce byly použity primární prameny i sekundární literatura především americké provenience. Powered by...
|
|
|
American Foreign Policy and the Arab Uprisings in Egypt, Libya, and Syria
El-Ahmadieh, Jakub ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Diplomová práce Americká zahraniční politika a povstání v Egyptě, Libyi a Sýrii se zabývá primárně konfliktem mezi podporou demokratizačních tendencí a strategickými a bezpečnostními zájmy v zahraniční politice Spojených států ve vztahu k revolucím, které na počátku roku 2011 vypukly v Egyptě, Libyi a Sýrii. Dále se práce zabývá tím jaké postupy a nástroje pro podporu demokratizace nebo strategických zájmů Spojené státy zvolily a jakým způsobem svůj postoj veřejně prezentovaly. Práce je rozdělena na tři hlavní části, přičemž první z nich se zabývá obecným vymezením podpory demokratizace v rámci americké zahraniční politiky a jejího konfliktu s ochranou důležitých amerických zájmů. Druhá a rozsahově nejdelší část se zabývá průběhem povstání v jednotlivých státech s důrazem na postup zahraniční politiky Spojených států. Třetí kapitola pak na základě dvou předchozích vyjmenovává a vysvětluje základní systémové znaky přístupu administrativy Baracka Obamy ke zmíněným povstáním a hledá faktory, které toto jednání zásadním způsobem ovlivnily. Práce byla zpracována s použitím převážně novinových článků a expertních komentářů, neboť vzhledem k aktuálnosti tématu není tato problematika ještě zcela zpracována v rámci odborných publikací. Dále byly použity americké oficiální vládní zdroje, analýzy a projevy...
|
|
|
Invaze na Grenadu - Reaganův pokus o prosazení demokracie?
Hřivna, Václav ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Práce se zabývá americkou zahraniční politikou po nástupu Ronalda Reagana do funkce prezidenta. Konkrétně zkoumá, zda invaze USA na Grenadu, ke které došlo v říjnu roku 1983, vyplývala z předem stanovených zahraničněpolitických cílů. Cílem práce je najít a vysvětlit příčiny, proč se USA v čele s Ronaldem Reaganem rozhodly k invazi na Grenadu. Kromě obecné koncepce Reaganovy zahraniční politiky, která je důležitá k pochopení průběhu událostí, je přímo analyzována politika USA vůči Latinské Americe. Práce dále nastiňuje vztahy mezi USA a Grenadou, a to od roku 1979, kdy na Grenadě došlo k levicovému převratu, až do samotné invaze. Současně je zkoumána i vnitropolitická situace Grenady, která sehrála velmi důležitou roli v celém kontextu americké invaze. Ta totiž přišla právě v důsledku chaosu, který vnitrostranické spory a boj o politickou moc na Grenadě vyvolal. Práce se také zabývá důsledky americké akce, a to především otázkou debat o legitimitě operace, které probíhaly v různých sférách jak na vnitrostátní, tak na mezinárodní úrovni.
|
|
|
Post-conflict reconstruction in Afghanistan from the perspective of Regional Security Complex Theory
Zahálková, Iva ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat povahu překážek regionálnímu přístupu k Afghánistánu, a to prostřednictvím teorie Regionálních bezpečnostních komplexů. Zaměřím se na studium bezpečnostních dynamik uvnitř a mezi třemi bezpečnostními komplexy obklopujících Afghánistán, aby bylo patrné, jak tyto dynamiky ovlivňují jejich interakce s Afghánistánem. Výhledu na regionální spolupráci v Afghanistánu brání bezpečnostní dynamiky uvnitř těchto komplexů, kde jsou převážně tradiční politicko- vojenské hrozby vnímány státy komplexu jako více ohrožující než převážně transnacionální hrozby vycházející z nestabilního Afghánistánu. Obzvláště Indicko-Pákistánká rivalita a do menší míry Saudskoarabsko-Íránská rivalita představují hlavní překážky kooperace, neboť je tato rivalita reflektována i v jejich působení v Afghánistánu. Na druhé straně, slabé státy Střední Asie jsou spojeny s Afghánskými bezpečnostními dynamikami především prostřednictvím transnacionálních hrozeb a etnické příbuznosti, ale jsou obecně příliš slabé, aby mohly rozšířit tyto bezpečnostní dynamiky mimo jejich vlastní komplex. Práce se také pokouší analyzovat možnost externí transformace Afghánistánu ve smyslu jeho inkluze do komplexu Jižní Asie. Tato domněnka může také sloužit pro budoucí hlubší analýzu, především v měnícím se kontextu stahujících se...
|
host ::
RSS.